Unichess s Turnovem měli ve 3. kole Extraligy téměř přesně vyrovnané ratingy, a to i na většině jednotlivých desek.

Hrálo se v pro nás novém Hotelu Populous…

Pochopitelně žertuji, to je velmi zadní trakt, možná spíš sousední pozemek.

Je to tam ve skutečnosti pěkné!

Zajímavostí bylo, že za nás nastoupili 4 Slováci (včetně naturalizovaného Peťa) a všichni na bílých deskách. Slovenské tango malo jasné pravidlá : hraj 1. e4 a nikdy ne stoj horšie. Soupeři měli v tomto smyslu nevýhodu – měli jediného Slováka Ftáčnika a tomu se posléze stalo 1.Jf3 málem osudným.

Od začátku zápasu se našimi jedinými ale velkými problémy jevily 6. a 8. deska, kde se černými nepovedlo zahájení od základu.

Skóre ale otevřel na 1. stole Peťo Michalík, který na Rodstheina zahrál 6. h3 v Najdorfovi a posléze ho utrápil v pozici s pěšcem víc a různobarevnými střelci.

(U této šachovnice došla foťáku baterka.)

Na 1:1 kapituloval na 6. Jirka Rýdl s Vlasákem, když sehrál černými Londýn s dxc5 tak nešťastně, že pěšce c5 nedostal až do konce partie zpátky.

Vrbata černými na 8. se Studničkou rozehrál dost divně královskou indickou se Sd3. Výsledkem bylo cosi jako velmi vylepšený Samisch pro bílé. Nezbývalo než držet pozici co nejzavřenější a doufat v šejdy při budoucí závěrečné kombinaci bílého. Nastalo to kolem 40. tahu, ale byl to bohužel korektní přímý útok bez výmluv. 1:2.

Pak dlouho nic.

Na 4. stole hrál Bernášek černými s Vykoukem Moderní obranu a posléze Pirce. Obětoval citlivě pěšce za kompenzaci v koncovce a po dlouhém vyrovnaném boji partie skončila remízou vyčerpáním všech možností. 1,5:2,5.

Na 3. stole Druska opět kouzlil bílými na techniku ve skotské 4 jezdců. Tentokrát s Krausem a tentokrát se rovnováhu narušit nepodařilo. 2:3.

Na 5. stole hrál Marián Jurčík bílými se Šimáčkem. Italská „krátká španělka“ přivedla k pozici s lepší strukturou bílého, později ke koncovce těžkých figur s pěšcem víc. V trochu nervózní oboustranné druhé časovce výborně hrající Marián zlomil tuhý odpor černého a vyrovnal na 3:3.

V počátcích zápasu byla naší velkou nadějí 2. deska. Černoušek tam černými s Ftáčnikem v nudně vypadajícím přijatém dámském gambitu získal pěšce a jal se ho dlouze realizovat. Naběhl si ale na prostý taktický trik, vynalézavě zkoušel remízovou dámskou koncovku až nakonec 3,5:3,5.

Na 7. stole Martin Jurčík získal v Čechově oblíbené francouzské jistou výhodu, která se ztransformovala ve věžovku 3:2. Trápil soupeře dlouho předlouho, ale marně. 4:4.

Všeobecně neužitečná zápasová remíza je celkem spravedlivá, troufnu si tvrdit, že jsme měli k výhře blíž, přestože jsme většinu času prohrávali.

Analytická pitevna.