Poštovní spořitelna A vítězí v Teplicích 5,5:2,5. O rušném dni referuje zmrzlý kapitán!
Nyní i s obrázky!
Toto bylo pro nás snad jediné kolo totálně nekolizní se zahraničními angažmá našich. Jeden kapitán by čekal, že vznikne božská sestava, která se za doprovodné hudby z Wagnera snese na nebohé Teplice jako nezasloužený, leč brutální osud. Naše nominační fáze se však odehrávala spíše za zvuků skomírajícího vrzání flašinetu. Nezávisle na sobě měli osobní kolizi Jirka a Černoušek. Studnička se při odjezdu stal vězněm kalamity na Petřinách. To jsem ještě ve vlaku vyřešil nomenklaturní metodou – nehrající kapitán byl povýšen na hrajícího. Z Niebelungů zbyl meč nutnosti návratu na odpolední kolo Openu Praha, visící nad částí naší výpravy.
Sympatický nebojácný tým Teplic nastoupil bez nemocného mistra Trapla, se svými mladými nadějnými hráči. V časovém snímku jsme kupodivu nejprve ukončili všechny bílé partie. Na druhé desce Kovář v duelu s dlouholetým přítelem Vaňkem kultivovaně remizoval. Na 6. jsem s Korschnerem rozehrál zahájení nevýbojně a ve 20. tahu jsme toho nechali. Jediné vylepšení vidím už ve 3.tahu. Na 4. desce Řehořek s Bláhou přešel po poziční fázi k zápletkám, ty vyústily ve výměny a ty zas v remízu. Na 8.desce však Pokorný s Chocholem přetavil vyrovnané zahájení v rostoucí tlak a výhru.
Díky této výhře snad poprvé vypadaly naše šance mírně lepší – ve zbývajících partiích vypadal slibně na 1. Čech s Balínem (oběť/ztráta pěšce za iniciativu, pěšec zpět, iniciativa zůstala, pak věžovka s materiálem navíc…) a na 3. Vávra s Hadrabou (spíš složité než slibné). O to hůř vypadal na 5. Šimek s čerstvým dorosteneckým přeborníkem v blickách Jakubem Tůmou (pěšec za kvalitu a vrcholná časová tíseň) a na 7. Kuba s juniorským přeborníkem Rubešem (král na f8 a kolekce slabých pěšců). Šedivá je teorie a zelený strom života – v první vlně výsledků Vávra remizoval a Šimek nečekaně vyhrál. Poté Čech jen remizoval a jak tvrdí, stál 1 tah i na prohru, zato vyhrál Kuba!
Nejvíc oceňuji Pokorného bezpečný výkon, ale… Hranolek ze země je nejchutnější a vykosení dua teenagerských přeborníků z Teplic vycházející z pochybných pozic Šimkovi a Kubovi velmi chválím. Tvrdit, že se naše hra zlepšila, by byla silná slova, ale alespoň se zlepšily výsledky.
Úmorný,zasněžený a úspěšný den korunovaly večerní výhry na Openu Praha – Kovář a já zoceleni trmácením a Studnička zocelen domácím vězením na Petřinách.
Obrazem

Pedro se právě dozvěděl, kde je a zůstane Tonáš Studnička.

Příjemná teplická klubovna.

Filosofská historie – Vojta Kovář a Tomáš Vaněk.

Dorostenecký přeborník Rubeš si podpírá hlavu – jako by v jediném šíleném záblesku jasnozřivosti spatřil, že v tomto

rohu Teplice nezískají nic.

Můj soupeř se nemá čeho bát.

Seriózní arbitr pan Danouš Pletánek.

Moc pěkné šachy! Mimo soutěž…

Jakub Tůma se zbytečně těší na našeho Petra Šimka, červeného, přihrblého…

Martin Řehořek.

Souboj známého metodika Hadraby se známým inventivním chaotikem Vávru přinesl obsažnou remízu.

Vchod k hrací místnosti Teplic je jak vidno vkusně maskován jako svatební agentura (brr!) a jak nevidno (výloha se leskla) též jako hračkářství.