V úterý 12.3. čekal naše géčko již třetí zápas venku v řadě a sice výjezd za klokany. Bohemians F jasně kraluje naší 31 skupině bez ztráty bodu a nikdo ze soupeřů na ně zatím neudělal více než 2,5 bodu. Nastoupili jsme v sestavě složené ze čtyř elistů a čtyř neelistů: 1. Kozel, 2. Král, 3. Mašek, 4. Kormoutová, 5. Crawley, 6. Šlemr, 7. Rada, 8. Šindelář. Soupeř měl elisty na všech osmi a kromě druhé desky byl dle tohoto ukazatele favoritem v sestavě: 1. Buchl, 2. Klimeš, 3.Vašek, 4. Škvařil, 5. Daňhel, 6. Krobot, 7. Vaško, 8. Žolnerčík. Zápas začal vyrovnaně a ještě po hodině a půl se bojovalo na všech šachovnicích a nikde nebylo rozhodnuto.

Já na první jsem se potácel kolem 8. tahu ve výměnné francii se 4. c4 a 6. c5, čemuž sem vůbec nerozuměl. Když sem se propracoval ke 13. tahu dostal Pavel na 2. nabídku remízy a zeptal se mě jako kapitána, co já na to. Pomyslel sem si, když může mít tu drzost nabízet remízu silnějšímu hráči Pavlův soupeř, tak proč ne taky já? Můj soupeř nad nabídkou přemýšlel 20 minut, zrovna se totiž musel rozhodnout, zda obětuje figuru za tři pěšce nebo se stáhne z útoku. Pavel mezitím pokračoval a můj soupeř se stáhnul. Kolem osmé hodiny se po lákávém výpadu Sg5 utopila v taktice Adéla. Naštěstí kontroval na 7. matovým útokem Mirek a bylo to 1:1.

Za tohoto stavu jsem po Milošovském způsobu v lepší pozici s volným d5 (DJVVabcdghxDJVVabcfgh) při přechodu do koncovky nabídl remízu a soupeř již nezaváhal (1,5:1,5). Při analýze se ukázalo, že kdybych tak nespěchal s výměnami, mohl jsem mít koncovku ne lepší ale skoro vyhranou. Takže potřetí černé, potřetí silnější soupeř a opět remíza v lepší pozici na konci střední hry. A to mi všichni soupeři první nabídku remízy na konci zahájení svorně odmítli.

Další vývoj zápasu mě bohužel příliš nepotěšil. Nejprve prohrál Sean na 3., ale aspoň je pozitivní, že ho partie bavila a navíc si ji poté pěkně rozebral. Jelikož by šachy pro nás měly být zábavou, je to dobře! Pak jsem však potkal ve dveřích lamentujícího Milana a při pohledu na šachovnici jsem zjistil, že má figuru míň. Načež slyším, že Jirka nabízí remízu, kouknu tam – pěšec míň – soupeř se směje – ajajaj! Tady sem se ztrátami nepočítal a tak už nemohly pomoci ani pěkné pozice Pavla a Grega. Zázraky se nekonaly, Milan a Jirka prohráli, Greg vyhrál a bylo to 4,5:2,5 pro Bohemku, takže ta mohla slavit postup. Pavel však nadále odmítal remízy a v půl jedenácté se prokousal k zasloužené výhře!

My se o svůj postup popereme ve vzájemném zápase doma 26.3. s Radlicemi. Potřebujeme vyhrát a díky tomu, že jsme nezanedbávali skóre, stačí nám 4,5 bodu.