Začnu zase na dálku áčkem v Ostravě.  Zápas s Labortechem skončil těsnou prohrou a v jisté ose byl opakem toho sobotního. Sedm desek skončilo remízou, některé i celkem krátkou, a rozhodla Vanova prohra na 1. stole. Odvoz 3 bodů z Ostravy je i tak dobrým výsledkem víkendu.

O béčku mohu napsat zasvěceně, s motorem v zádech. Po včerejší skvělé výhře jsme nečekaně vyměnili 5 hráčů a zvesela se pustili do marného boje s Beskydskou šachovou školou.

Pochlubím se dopředu – dostali jsme kanára!

I když nějaké ty pokusy zaříznout opeřence byly…

Vezmu to po deskách. Na první desce bojoval Pavel Vávra s Antonem Korobovem (2664) v symetrickém anti-meranu (s Jbd2 a e4 proti e5). Varianta je přirozeně rovná až remízová, chvíli se to dařilo demonstrovat, ale pak došlo na technické záhadné vylepšování bílé pozice až k nehratelnosti.

Na 2. stole si svou španělku bílými pochvaloval Kilián Slovák s Andrejem Žigalkem (2566), ale počítač vidí, že pak už se zlepšuje jen černé hodnocení.

Na 3. stole si zahrál Vrbata s Fedorovem (2572) černými francouzskou. Tady se po úvodních příhodách domohl rovnováhy a nějaký čas to vypadalo jako jeden z realistických pokusů pocuchat kanárka. Dobral se ale koncovky s pěšcem míň, kterou počítač má za rovnou. Při absenci konkrétní hry, za deskou a proti soupeřově technice se však ukázalo v podstatě nemožné pozici udržet.

Martin Řehořek hrál proti takticky velmi silnému Zwardoňovi (2453) bílými s otevřeným hledím Maroczyho s Jc2, po nejasné fázi však právě na taktiku dokonal.

Na páté desce narazila Kristýna Petrová na Rausise (2652!). Ten zahájil rozverně Jobavovým systémem d4, Sf4, Jc3 a na Grunfelda h4. Po zahájení se dopracoval k vyhrané pozici, ale ta se mu vymkla. Kristýna se dostala dvakrát do hry, vznikla dost nepřehledná pozice s málo pěšci a mnoha figurami. Zkušenost nakonec převážila i v této jednoznačně nejhravější partii.

Pokorný s Rojíčkem (2387) hrál Sf4 na královskou indickou, ale černá pozice postupně vzala vrch. Tedy s výjimkou skryté počítačové možnosti skoro vyrovnat někde uprostřed.

Moje partie s Szotkowskim (2353) je bez obrázku. Soupeř bílými v katalánu pěšce skutečně obětoval, ale kompenzace se mu nějak vytrácela. Stál jsem prostě líp, místy přivyhraně. Ani nepochopení řady jemností pozice nic nekazilo, ale ztráta dámy už ano. Na jednu stranu asi nejlepší pozice zápasu, ale asi nejtrapnější prohra.

Na poslední desce rozehrála Olga Jaščenko s Rabatinem (2290) Nimcovičovu indickou bílými divoce, ale chyběla tomu harmonie. Závěr partie už vypadal, jakoby černý hrál sám.

Soupeři byli výrazně silnější, kanár zasloužený, v lepší den bychom stejně udělali tak půl až 2 body.