Třetí kolo druhé ligy náš tým Reserve zaválo na Vyšehrad, a to k jednomu z favoritů soutěže, alespoň podle papírových předpokladů. Naši soupeři v minulé sezoně jako jediní proháněli až do konce vítěznou Vlašim a tak jsme si říkali, že jakýkoliv bodový zisk by byl úspěchem. Už proto, že nám „Liga mistrů“ v Černé Hoře, kde statečně bojovali naši parťáci, odebrala hned dva členy základní sestavy a nemohl hrát ani Vojta. Dva dny před zápasem ještě Olga laborovala se zaníceným okem, takže kapitán si užil obvyklá dilemata, jak to poskládat. Nastoupivší sestava ovšem sehrála výtečný zápas a nakonec jsme skoro mohli pomýšlet na vítězství. Takže oproti sebekritice náhradního kapitána v první lize, se zde kapitán za zvolenou sestavu musí pochválit 🙂

Kompletní výsledek a tabulka soutěže na stránkách šachového svazu zde.

Část komentáře k zápasu je z doslechu a část už ze samotného kapitánského náhledu:

Jako první skončil debutant v týmu Petr Souček, proti mistru FIDE zahájil nebojácně a snažil se o aktivní hru, první poziční nepřesnost ovšem velezkušený soupeř vytrestal – 0:1 z našeho pohledu. Cennou remízu družstvu dodala Anička, na soupeře nepříjemně dotírala, končilo se v nestejných střelcích, takže remíza 0,5:1,5.

Stav utkání vyrovnala Olga, zahájení přešlo ve francouzskou s d3, Olga pak rychle převzala iniciativu a soupeři už nedala čuchnout – 1,5:1,5.

Do vedení nás poslal Tomáš, když se jeho soupeř nevypořádal s tradičním orangutanem a dostal se do obtížné pozice, kterou neustál – 2,5:1,5 pro nás. Hned na to ale přišel pád na osmé desce (detaily neznám) – 2,5:2,5.

A v časových kontrolách se dohrávaly poslední tři partie – Matěj získal hned dvě kvality navíc, přežil nepříjemné dotírání na krále od dvojice střelců a jezdce v časové tísni a po ní už materiální výhoda rozhodla. Poslal nás tak do vedení 3,5:2,5 a jen připomenu jeho letošní bilanci – 3/3!!!

Bonusovou půlku, která znamenala zápasovou neprohru pak přinesl Pedro a to s hráčem 2400+, udržel těžkou jezdcovku s pěšcem méně, když ve finále lépe propočítal přechod do pěšcovky a ač byl při pochodu do dámy o tah pomalejší, měl f-pěšce a partie byla zakončena patem – 3:4.

Poslední pak dohrával Petr Mach, který v těžké pozici v časové tísni nezpanikařil a vykryl soupeřovy hrozby, i tak z toho ale rezultovala špatná koncovka s pěšcem méně, kterou ale bylo třeba vysedět. Soupeř navíc nezvolil přesvědčivou realizaci a Petr před něj stále stavěl problémy ať hrozbami na krále či uvolněním postouplého pěšce. V jednu chvíli jsme se už už radovali, když soupeř dopustil postup na pěšce na f7 a následné proměně v dámu nešlo zabránit, souhra jeho pěšce se střelcem ovšem znamenala, že si

postavil dámu o něco později a byla z toho dámská koncovka se dvěmi pěšci navíc pro soupeře, kde už šanci na výhru z ruky nepustil – 4:4. I tak ale pochvala naší mladé opoře za bojovnost.

Suma sumárum, je to trochu nečekaný bod do tabulky (soupeřova elová převaha byla na všech šachovnicích, leckde i dvěstěbodová), ale naprosto zasloužený!