Se zpožděním poslal kapitán Tomáš Popper hlášení ze zatím jediného zaváhání eFka.
Před 14-ti dny jsme hráli doma s Kbely B a byli jsme favoriti tohoto utkání, jak sestavou tak i zkušenostmi, akorát jsme to nepotvrdili.
Sestava byla Libor, Petr, já, Jarda, Číža, Anička, Honzík a Adéla N.
Utkání jak už je zvykem začalo beze mne a když jsem přišel, měl jsem z pozic celkem radost.
Adéla na osmý šachovnici černými stála o poznání lépe, hledala nejrychlejší cestu k výhře, vypadalo to na rychlý odběr figury a rozsypání soupeřovi pozice, ale soupeř figuru ubránil za ztrátu dvou pěšců, no proti Adéle bych tuto pozici nechtěl hrát ani já jelikož bych tam nic nevymyslel stejně jako soupeř 🙂 vedli jsme 1:0. Na sedmé šachovnici Honzík stál líp, získal pěšce a pozice vypadala nadějně, jenže místo aktivních tahů přišly ty pasivní a ty vyústily k hrubé chybě kdy Honzík přehlédl figuru a od té doby byl soupeř na koni a dovedl partii k vítězství 1:1. Anička na šesté šachovnici stála už od té doby co jsem přišel velmi stísněně, dalo by se říct, že krom svého pěšce na b4 nepřekročila soupeřovu polovinu a odolávala útoku na svého krále, který sice pomalinku sílil, ale stále nerealizoval, její aktivní tahy nepřicházely a tak soupeř začal realizovat svůj útok, který mu vyšel na výbornou.. 1:2.
Nejvíc kdo si asi užil partii byl Číža, postavil si svoji pozici, soupeř si postavil svou akorát že při rovnosti materiálu řval engine +3,85 a vzhledem krácení soupeřova času se průběh partie změnil v blicání, které soupeř nezvládl jak po časové tak i po poziční stránce 2:2.
Na čtvrté Jardův soupeř vymyslel gambit ani nevím jaký kdy pěšce dobude zpět a bude mít za to vyvinuty všechny figury a lepší pozici, no soupeřův plán byl dobrý, ale po tom všem co soupeř chtěl, měl Jarda toho pěšce stále navíc a i on měl vyvinuté skoro všechny figury a docela slušnou pozici, což zřejmě soupeře trochu zaskočilo. Po dalších pár nepřesných tazích soupeře a přesných tazích Jardy, soupeř vymyslel úžasnou kombinaci kdy na konci měl mít něco navíc, no jak už to bývá měl celou věž míň a s tím zřejmě nepočítal a vzdal se 3:2.
Na třetí já rozehrál svého opičáka a čekal co soupeř vymyslí, no ani tak nevymyslel, spíš já nabídl figuru v desátém tahu ( snad viróza nebo má blbost – bohužel blbost ) a od té doby jsem tahal za hodně krátký provaz, zkusil jsem pár “ lovušek „, které soupeř s klidem pokryl a o výhru už se nijak nenechal připravit 3:3.
Na druhé Petr soupeře zmátl hned v zahájení kdy soupeře zaskočil tahem e5, který evidentně nečekal, po pár výměnách pěšců, lehký figur i dam převedl do koncovky věží + kůň na obou stranách s pěšcem více, kterého si sice soupeř dobíral zpět, ale se ztrátou dalšího. Po dalších tazích se pozice změnila v jezdcovku s volným dvojpěšcem na sloupci A a soupřovým koněm na h8, následovala další výměna pěšců a tak zbyli Petrovi pěšci tři, zmiňovaný dvojpěšec na A a k tomu volný pěšec na H, kterého soupeř vyměnil za koně a ještě zkusil pár tahů jestli nedostane pat na a1, nedostal… 4:3.
Libor na první stál po celou dobu vyrovnaně, ale pak se pustil do výměn aby pozici ještě více zjednodušil a při tom ztratil pěšce, no dalo by se to ještě udržet, jen ty přesné tahy mít v hlavě, ty tam bohužel nebyly, soupeř odebral druhého pěšce a pěšcem A šel nezadržitelně do dámy… 4:4.
Tento výsledek beru na svá bedra já, jelikož jsem nezvládl svou partii a týmu se nedá nic vytknout. Hláška dne byla trochu překvapivě z úst soupeřova týmu: Promiňte, až mi dojde tento čas, tak mi naskočí ještě 30 minut, že? – pan Tlamsa ve 23 tahu s 53 sekundami na hodinách