Příště radši připíšeme na soupisku i tyhle

Béčko potkaly v tomto kole i na naše poměry nebývalé sestavové trampoty. Byly v tom zahraniční ligy, turnaj, oslavy narozenin i maturity, hory i nemoce. Nevyvážila to ani ochota nastoupit Ládi Kováře (letos nechtěl hrát vůbec), ba ani hrdinský čin Víti Froňka, uprchnuvšího na revers z nemocnice! Každopádně jsme odevzdali sedmihlavou soupisku a hrát začalo 6 lidí – nad Martinem Doležalem visela otázka, zda dorazí z hor. Jak však pravil šachový prezident Lamser (vyvzlínavší na 2. místo sestavy) se svým obvyklým nadhledem, pokuty stejně přijdou na rozvoj šachu,tak co.

Martin nakonec nedorazil, a tak z kontumací vyplynul po hodině hry stav 0:2.  Bohužel jsem tentokrát v Kaštanu nemohl zůstat déle, a tak online reportáž probíhala díky rozhodcujícímu Pavlu Hásemu.

Na 1. šachovnici nastoupil za hosty poprvé GM Jansa, čímž mimo jiné zabránil opakování proslulého extraligového souboje Sodoma–Priehoda. Nakonec se zde urodila naše jediná čestná remíza v hlavní variantě Grünfelda se Sd2. Náznak iniciativy černého vyšuměl v koncovce dam a věží, kdy Honza v pohodě uhlídal svou jedinou slabinu a lyský matador se s horším králem o nic dalšího nepokoušel.

Pan Priehoda si tentokrát zahrál proti prezidentovi, jak jsme už prozradili v úvodu, a to dámský gambit v tarraschovské verzi. Ve variantě z partie nemají černí moc velkou úspěšnost a potvrdilo se to i dnes, malá nepřesnost ve 12. tahu a pak už šlo jen o to, kdy bílý izolovaného pěšce na d5 dobyde.

Třetí z našich Honzů, Nováček, se na trojce vyřítil třemi pěšci proti pircce, pak ale vyměkl, vyměnil dvakrát v centru a následně i dámy, načež mu v koncovce zůstal izolovaný pěšec na e4. Místo urputné obrany strategicky horší pozice se náš borec soustředil na taktické pokusy, ústřední zápletka mu rozházela pěšce ještě víc, ale kdyby našel 17.Vd3, ještě se mohlo leccos stát. Pak se podobně jako na dvojce čekalo jen na pád slabiny a následně prohranou věžovku.

Shora čtvrtý hrající Víťa Froněk (pravda, na páté desce) zvolil proti Aljechinově obraně krotké 2.Jc3, zahájení dostalo francouzské rysy, načež se bílý spáchal trojí hřích: vzal dxc5, vyměnil bělopolného střelce a vytvořil si dobrovolně slabinu na b4. Když se pak neodvážil dobrat po výměně na e5, nepomohl ani srdnatý odpor v koncovce s dvěma pěšci méně.

Pepa Lácha se ani proti silnému soupeři nebál výletu do scheveningenu, bohužel ve vyrovnané, ale složité pozici ztratil pěšce, a pak se jeho královské křídlo už rozpadlo rychle.

Odvaha nechyběla ani Láďovi Kovářovi. Ten si v Bogoljubovově indické za bílé rochl nadlouho a v jednu chvíli mohl získat nebezpečnou iniciativu. Pak už byl při opačných rošádách pomalejší a černá pěšcová lavina se prosadila.

Do konce chybějí tři kola, teoreticky se ještě můžeme zachránit, ale to bychom museli vyloudit aspoň bod z Mahrly, spíš ji porazit. Cha chá…