V posledním kole 1. ligy se Unichess A utkal s QCC České Budějovice, bojujícími o jistotu záchrany. Konkrétně potřebovali neprohrát pro případ, že by Hradec vyhrál s Novým Borem B. Nám šlo leda o to, abychom získali rekord v počtu vyhraných partií v 1. lize západ. Připomenu, že stávající rekord byl v dohledatelné historii 45 kousků společně držený Novým Borem A, Mahrlou a námi (v sezóně, kdy jsme byli třetí!). Po 9. kole jsme měli senzačně 43, v 10. to poskočilo trapně jen na 44 a teď jsme potřebovali 2 kousky.
Opět se nepodařilo dát dohromady hvězdnou sestavu, bohužel i když naše hvězdy obětavě hrají hodně a občas se vzdávají i nějakých jiných možností, tak po splnění cílového postupu do Extraligy je už nic neudrží. Místo toho nastoupil v podstatě Unichess C rozšířený o Bernáška vepředu a Kozáka vzadu. Alespoň si tak céčko zahrálo prvoligový zápas, když už v druhé lize asi odtáhne s dlouhým nosem a druhým místem.
Když se tedy přiřítily českobudějovické sanitky a pobledlí záchranáři vpadli do Kaštanu, při pohledu na naši sestavu se jim vrátila červeň do tváře.
Tolik bonmot, QCC zápas pojalo ve skutečnosti velmi sympaticky – postavili to nejlepší, co našli (jen bez Lechtýnského), a vycházeli z předpokladu, že Hradec vyhraje, a musí bojovat sami. V téhle atmosféře se zápas nesl.
První věc, která se stala, byla že Kozák získal asi ve 12. tahu kvalitu a stál v podstatě na výhru. Ano, skutečně nastoupil populární FM Miloš Kozák, který se kvůli tomu vynořil ze svého rurálního exilu.
Pak jsem skončil já s Tupým na 5. stole bílými, přijal jsem remízu poté, co se zdálo, že soupeř přesvědčivě vyrovnal. Když jsem si to analyzoval v baru na figurkách, našel jsem jednu radikální skrytou možnost, Vokáč to proti mě obětavě analyzoval, ale pak mi přiznal minimální výhodu. Stockfish nakonec taky. Ale kde už byl soupeři konec!
Tak jsem čekal, kdy už Kozák vyhraje, že půjdeme na kachničku, ale pořád nic.
Byly už skoro dvě, když se začalo něco dít. Pokorný hrál na 7. bílými s Borkovcem a poprvé zkusil na Benoni zásadní variantu. Trochu nezvládl detaily a soupeř byl vynalézavý, takže začal stát hůř, ale velmi tematickou hrou dosáhl remízové věžovky s pěšcem míň a tam byla také konečná. Pozice se mu ale typově zalíbila, tak třeba brzy uvidíme víc než ten unylý Londýn.
Vojta Kovář hrající na 3. bílými s Vybíralem reagoval na holandskou rozverným h3, g4. Velmi vypjatá partie skončila opakováním tahů v šílené závěrečné kombinační přestřelce, kde se nelze divit, že černý nenašel v oboustranné časové tísni vyhrávající 32…Kf7! 33.Dxe4 Kg7! (nebo Sf6).
Kozák nic, šel jsem na kachničku sám. Po návratu jsem zjistil, že se v neznámém pořadí dohrály partie na horních dvou deskách.
Bernášek se utkal ve velmistrovském duelu s Vokáčem na 1. desce. (Marek dnes vystoupil v náročné dvojroli hráče v podkroví a kuřáka v baru, místy se zdálo, že je na obou místech současně.) Výměnný dámský gambit, nějaké zápletky, pak věžovka a pak se černý vzdal a Berny dosáhl naší jediné bílé výhry a dorovnal rekord na 45 vyhraných partií.
Na 2. desce hrál Šimek černými velmi obsažnou partii se Strakou. V Torreho útoku statečně sebral na b2, asi bylo nejasně, pak líp a pak to chyba zbortila. Zajímavé, ale na mě složité až moc.
Stav 2,5:2,5 a zbývají tři partie. Dvě vypadají jasně vyhrané, jen Kozák už nemá kvalitu víc a neúspěšně nabízí remis.
Na 6. desce hrála černými Jaščenko s Cuhrou odvetu za partii z minulé neděle, kdy nešťastně prohrála se stejným soupeřem lepší partii v nešťastném druholigovém zápase s Oázou. Pojala velkoryse Paulsena, patrně to bylo hratelné, ale vyžadovalo to velkou péči. Pozice se zhoršovala až do prohrané, když musela dát figuru za nějaké pěšce a začala zoufale útočit. (Tak to stálo před kachničkou.) Zoufalý nápor ale bílý nevyřešil šťastně, ztratil figuru a nějaké pěšce. Po kachničce už Olga precizně vyhrávala vyhranou pozici a dosáhla naší 46. výhry v soutěži.
Zbytek zápasu jsme sledovali s Pedrem fešácky na onlinu z baru a nestačili jsme se divit.
Kuba hrál černými na 4. stole s legendární velmistryní Richtrovou. Zahájení rychle opustilo vyšlapané cestičky, což v zásadě vyhovovalo oběma. Jindra zahrál střední hru bez koní (chudák Tučný) vynalézavě a energicky, postupně soupeřku zcela přehrál. To horší přišlo až pak. V brutálně vyhrané 4věžovce s pěšcem víc a především s postouplými spojenými volnými pěšci měl spousty cest. Například nestrojově přirozené 49…Ke5 s dalším Kd4 partii v podstatě ukončuje. Pak ještě třeba 56…Vd6! Od 61. tahu je partie objektivně remis, také už to je ovšem závěrečná oboustranná časovka. Poslední 3 tahy jsou horor. 65. Kd2?? c3+ 66.Kd1 d2 (Vh6 je ještě zjevnější výhra!) 63. Vc8 Va6??=. I bez motoru v reálném čase jsme vymysleli 63…Vd3, s ideou Ve3-e1-d1+ a pokud šachuje bílý, netřeba se bát přechodu do pěšcovky, kde bílý dostane mat. Dokonce jsme v tom porazili nevěřícího všudypřítomného Voka.
Hrůzostrašné zahození poloviny vydřeného bodu!
Kozák jak víme získal už v zahájení kvalitu a v podstatě nic nezkazil, dokud ji nevrátil za pěšce. Bílý se bránil v rámci možností dobře, ale veškerá šachová estetika říká, že by to nemělo stačit, kdyby se rozhýbali ještě černí pěšci na královském křídle. Po vrácení kvality vznikla koncovka s pěšcem víc, která byla krajně nejasná a kterou nakonec PROHRÁL. Osud mu dal ještě jednu šanci v podobě 60… Vh2!! (místo Vh3+) s motivem, že po 61.Jc4 Vc2+62.Kd3 Vxc4 63. Kxc4 by b2 byl šach! To ale neviděl nikdo a zrovna tohle si Miloš vyčítat nemusí. Otřesné to ale celkově bylo.
Podtrženo sečteno 4:4. Svižný, ale bláznivý zápas.
Už hledat nemusíte. Unibrejky, které předvedli někteří umělci, těžko někdo překoná.
QCC se zachránil. Jak se později ukázalo, Hradec stejně jen remizoval s Novým Borem, který přijel v 7. Náhradníky se hemžily i další sestavy.
Unichess A přesvědčivě postoupil do Extraligy, což nemělo s dnešním zápasem mnoho společného.
Unichess C si zahrál v přestrojení 1. ligu a přesvědčil se, že by tam dřel o dno.
Unichess drží nový rekord 46 výher v 1. lize Západ.
Gratulace Olze, díky výhře se dotáhla na 50% a tak jediný hrající, kdo na ně nedosáhl je Miloš.
Mirku, s gratulací Olze jsi mě předběhl. Ale gratulovat jí chci ani ne tak za těch 50%, ale za tu partii. Byla to naprostá inverze týden staré partie stejných soupeřů ze 2. ligy, a to včetně změny barev. Před týdnem Olga stála líp, ale nedokázala soupeře dorazit. Tentokrát zakufroval soupeř a Olga ho krásně sejmula. Kvůli takovým partiím stojí za to koukat na online. Ukazuje se, jak jsou ostré pozice zrádné a jak stačí jediné zaváhání k totálnímu obratu pozice – ale počítejte to s tím málem času. Zlatá doba 2h na 40 tahů + 1h na dalších dvacet včetně přerušování a týmové analýzy…
Olze (i Bernymu) jsem už gratuloval, tak jen k tomu tempu. Mně se to takhle líbí. Ještě radši mám 90′ + 30“ a dost. Týmové analýzy měly svou romantiku, ale v době počítačů by to byla katastrofa. A co se týče zhoršené kvality partií v časovce – ať dáš kolik chceš času, tak ho časovkáři (aspoň velká většina) stejně nesmyslně spotřebují na nějaké 3 tahy po skončení naučené teorie a pak přijde blicka. Akorát se protahuje fáze, kde se nic neděje a pak se následně a) jde pozdějc do hospůdky, b) jede z ligy domů potmě, c) dosaď si co chceš …