Je tady další poutavá reportáž ze třetí třídy pro vášnivé čtenáře šachových sci-fi příběhů se šťastným koncem od mého zástupce Roberta Wadury!
Začátek zápasu probíhal tentokrát klidně, dvě minuty před půl šestou jsme se před vchodem Vršovické sokolovny sešli v šesti, Milan se Štefanem už měli dokonce za sebou předzápasovou přípravu v hospodě 😉 Chyběl jen Greg, kterému jsem volal a říkal, že dorazí za 10 minut, a Jirka Šlemr, který měl nahlášený příchod na 18:15. Náhradník Rinat nepřišel, tím pádem odpadla dilemata ohledně sestavy.
Já jsem měl na první Šafáře (1766), kterému jsem měl co vracet, když mě kdysi porazil v totálně remízové koncovce. Zahájil jsem v klidu černými svého oblíbeného draka, ale nějak jsem to s tím klidem přehnal, takže asi tak od 7. tahu to bylo co tah, to přehlédnutí. Snažil jsem se koncentrovat, ale moc mi to nešlo – na šachovnici byla malinko tma a figurky se mi nejevily dostatečně zřetelně (prostě jsem slepý jak patrona).
Greg přišel dle plánu a něco po čtvrt na sedm jsem se vydal vyhlížet Jirku, nakonec jsem ho uviděl, jak směřuje do sousední hospody. Musel jsem ho zklamat a dotáhnout za límec do hrací místnosti 😉 Začal hrát a brzy se začal nudit, když se jeho soupeř (Zedník, 1633) už nad 4. tahem zamyslel asi na půl hodiny. Partie takto pokračovala i dále, takže za chvíli měl Jirka i s 3/4 hodinovým zpožděním lepší čas.
Na ostatních šachovnicích se nedělo nic zvláštního až na poslední desku, kde Milan Šindelář ztratil pěšce s Hlaváčem (1540), a pátou desku, kde Jirka Kracík s Čavošem (1654) nevědouce co hrát, odkryl diagonálu soupeřova střelce na svého krále, z čehož brzy rezultovaly vidličky a ztráta figury. Docela dobře stáli na třetí Greg s Lehovcem (1721) a na čtvrté Štefan Krč se Zemanem (1647). V pohodě byla i Adéla na druhé s Tolarem (1723).
Já jsem se potil pod soupeřovým tlakem, kdy mě jeho střelci rentgenovali, kůň si skákal, jak chtěl a pěšec f se dostal až na f5 bez toho, abych ho mohl vzít. Soupeř mě donutil vyměnit střelce za koně a zbyl mu bělopolný střelec, který ovládal všechna bílá pole v mém zázemí. Podařilo se mi ale téměř zablokovat královské křídlo. Bohužel jenom téměř, jak se ukázalo vzápětí, kdy jsem zjistil, že mi tam soupeř přece jen vleze přes h-sloupec dámou a bude mi hrozit matem na všech bílých polích. Kryl jsem to zuby nehty se zvazbeným koněm a dámou mimo hru – bezva situace 🙁
Soupeř získal jednoho pěšce na g-sloupci a naštěstí natáhl f6, což mi trochu uvolnilo ruce – na f6 se vyměnil jeden pár věží a nakonec i dámy. V tom okamžiku můj kůň napadal soupeřova pěšce na d3, soupeřova věž mého pěšce na d6 a začal závod: „Seber, co můžeš“. Začal jsem brát naštěstí první, takže jsme brali a brali, až jsme měli každý dva pěšce. V tom okamžiku mi soupeř vyměnil věž a nabídl remízu, jak snadné, uff … 0,5:0,5
Zároveň se mnou dohrávala Adélka, která se dostala do lepší koncovky a zkušeně ji vyhrála – perfektní výkon, bohužel po zápase jsme došli k závěru, že v našem týmu to byl toho večera ojedinělý úkaz … Dalším, kdo skončil, byl Milan Šindelář, pro jehož soupeře byl zisk pěšce maximum možného, takže to dali za remis 2:1
Jirka Šlemr se v relativně nezajímavé pozici ještě pořád nudil. Když jeho soupeři zbývala čtvrthodina na 20 tahů, tak se Jirka zeptal, jak se reklamuje výhra na čas. Šachově to nějak přesvědčivý výkon nebyl, dokonce si svoji pozici neustále zhoršoval, po zápase tvrdil, že záměrně, aby soupeř musel přemýšlet. Když náhle skončili, tak můj první pohled směřoval na praporek soupeře a bylo tomu tak, spadnul 3:1
V té době měl Štefan lepší remis, Greg útočil v lepší pozici a Mirek byl sice taky remis, ale v časovce. Nebyl jsem si jist, jak dopadne Greg, kde to vypadalo, že se brzy rozhodne, tak jsem zatím Štefanovi remízu nepovolil. Greg vymyslel hezký obrat, kdy chtěl vlézt dámou na poslední řadu soupeře s hrozbou matu a s následným dobráním pěšce. Bohužel přehlédl, že mu visí střelec na b2 a soupeř mu ho sebral dámou, čímž zároveň uvolnil ústupové pole králi … 🙁
Okamžitě jsem řekl Štefanovi, že Greg nemá figuru a že to vypadá blbě, a Štefan se tvářil spokojeně a říkal, že má Greg volného pěšce. Úplně jsem nechápal, ale každopádně jsem řekl Štefanovi, že musí hrát na výhru. Mezitím totiž Mirek Rada s Brabcem (1593) sice časovku nějak odtahal, ale dostal se do (asi) prohrané pěšcovky. Snažil jsem se mu nakoučovat, ať aspoň neztrácí zbytečně čas, ale je to marný, je to marný, je to marný … Za chvíli už měl časovku znovu 🙁
Po chvilce za mnou přišel Štefan s tím, že Greg nemá figuru, ach jo … Pochopil, že přes Štefana to asi nepůjde a zkusil jsem to jinak, řekl jsem Gregovi, ať zkusí nabídnout remis. A ono to vyšlo – nutno připustit, že měl Greg za figuru dva pěšce navíc, soupeřův střelec stál blbě a oba opakovali tahy a soupeř se nechtěl pouštět do rizika, uff … Vzápětí tedy mohl zremizovat Štefan a bylo to 4:2
Jestli Vám chybí líčení partie Jirky Kracíka, tak tam se bohužel situace nelepšila, spíš naopak a partie směřovala k Jirkově prohře, která se brzy stala realitou 4:3
Tíha okamžiku byla na Mirkovi Radovi, který věděl, že stačí remíza, takže ji cvičně nabídnul, ale bohužel soupeř ji nepřijal, čemuž se v jeho situaci nedalo divit, protože byl s dvěmi volnými spojenými pěšci vyhraný a kromě toho měl Mirek poslední 4 minuty na hodinách … Mirkovi dost pomohlo, že přestal zapisovat a kdyby si nehrál s pindíkem, který mu občas zapadl pod stůl, tak by ani neztrácel moc času … ;-)))
Mirek si sice mohl udělat volného pěšce na druhé straně, ale soupeřovi pěšci byli sakra rychlí. Nakonec se Mirek dostal k soupeřovým pěšcům králem a udělal si volňáska na druhé straně. Soupeř místo, aby prosadil svoje pěšce ve spolupráci se svou věží, tak s ní odskočil dobrat Mirkova volného pěšce a remízová pozice byla na světě! Soupeř ještě zkoušel vzdorovat, ale Mirek se nenechal a soupeř nakonec rezignoval, dobral Mirkova volného pěšce, Mirek mu vybral jeho dva a bylo rozhodnuto – remíza a 4,5:3,5!!!
Výhru jsme s Jirkou, Adélou, Mirkem a jeho kamarádem oslavili v blízké Kozlovně s tankovým Kozlíkem. Až na obsluhující personál, který se postupně přepínal z módu „Teď objednávám panáky“ do „Teď přináším piva“ a občas zcela výjimečně do „Teď objednávám jídlo“ a nedejbože i do „Teď odnáším talíře“, to bylo jinak veselý večer … 😉