Na Pankrácí, na vršíčků, je pěkný strómóřadí…

Tak tam nedaleko se hrál náš další těžký prvoligový zápas s loňským bronzovým medailstou.. Hráči tentokrát udělali radost nešťastnému kapitánovi a nastoupili 1-7. Sestavu jsem férově oslabil sebou a do boje. Po obvyklém vyrovnaném začátku se začaly věci vylepšovat – nejprve se mi zdálo, že začíná na 3. stát trochu lépe Černoušek se Svobodou (2279) v sicilské s Dxd4, potom na 6. Vojta Kovář s Vitákem (2212) získal v benoni pěšce, byť při různých střelcích. A Řehořek na 7. v jakési neurčité sicilce získal s Petrem (2199) dokonce kvalitu. Studnička na 5.černými v anglické začal postupně přehrávat Pešouta (2250).

Nejrychleji skončily celebrity. Na první desce Bernášek remizoval černými s GM Jirovským (2470) ve složité královské indické. Na druhé bílými Čech pošťuchoval IM Doležala (2417) v pominoritněútokové věžovce se stejným výsledkem. Kolem prvních časovek skončil houf partií – 6. a 7. deska dotaženy do výhry. Já jsem se na 8. bílými s Krouželem (duel 2 kapitánů a milovníků holandské) tak dlouho v holandské ukájel akademickým tlakem na e-sloupci, až jsme remizovali věžovku. Rozhodující bod udělal Vávra na 4. bílými s Dvořákem (2278). Už na turnaji v Liberci učinil sofistikovanou přípravu (1. f4 a dál se uvidí), v experimentálním duelu stál opticky podezřele, chtěl dát mat a výsledkem byla kupodivu věžovka s pěšcem víc, kterou snadno vyhrál : 4,5:1,5 pro PS. Ve zbývajících partií se napřed pokazila Černouškova partie a s remízou musel být spokojen. Studnička se šíleně šíleně šíleně dlouho pokoušel vyhrát zprvu výrazně lepší a pak remízovou koncovku, ale alespoň v tomto bodě měla Pankrác šťěstí a odvrátila úplný debakl.

Výrazná výhra bez prohrané partie ve vyrovnané lize vždycky potěší a potěšila i tentokrát!