Kaštan hostil souboj posledního (nás) s předposledními Vary, na které jsme i tak ztráceli 4 body. Nicméně se jednalo o jediný tým v 1. lize, který je s námi papírově srovnatelný, a zápas jsme původně pojali seriózně… tedy než udeřily chřipky, sestava se otřásla a přípravy jsme mohli zahodit. Když soupeři odevzdávali své 1-8,  dost se divili našemu složení.

I naše troska bojovala statečně. Na 7. desce prohrál Lamser s Vykoukem, předem varoval, že bude roztržitý, protože má ještě práci, a určitě zase něco nastaví. Byla to kvalita. (Nemocní byli nemocní a těm ještě zaneprázdněnějším nebudu šahat do svědomí). Každopádně lepší než pokuta. Jinak se hrál více než plnokrevný šach. Na 8. stole náš velmi úspěšný hráč č. 19 Šplíchal černými s Fricem sehrál velice divokého Samische v královské indické, vyhrané pozice se střídaly jak na orloji. V závěru počítač vidí za soupeře lepší ústup krále s obětí 2 věží a matovým útokem, v partii dal Péťa s figurou míň věčný šach, drzý motor by to i hrál – pěkně tichý tah a figura po čemkoli nějak padá… Nováček byl původně sebevyřazen pro špatné výkony, v nouzi si zahrál na 5. bílými s Čontošem variantu Fantazie v Caro-Kanu (3.f3), po různých strkanicích získal 2 figury za věž a vyhrál. Na 2. stole měl Kozák černými těžkou práci se Štočkovou – na vídeňskou s Ja5 se sice připravil, varianta má pověst vyrovnané, ale v realitě se vypořádat s instruktivním narůstajícím útokem z ničeho nebylo snadné – a nezdařilo se to. Na 4. stole se Dvořák černými ve výměnné francouzské s Procházkou dostal pod nástup pěšců, posléze i 1 ztratil. Poté dost divoce šejdil, dle motoru se dostal do hry, znova zkazil a prohrál. Nicméně kdo si překliká na onlinu bez motoru, shlédne náročnou šílenost. Na 3. Formánek bílými hodně dusil Tichého ve francouzské, v závěru nevyhrál 4věžovku s pěšcem víc, předtím byl asi ještě lepší, ale nakonec bojovná remis. Na 1. stole hrál kapitán (odskočil jsem si z turnaje v Liberci a měl před sebou vyhlídku cesty na 2. kolo) se Soukupem bílými přijatý dámský gambit a partie přirozeně trvala 5 hodin. Soupeř odmítl ve vyrovnané koncovce remízu a porůznu budoval reálnou výhodu a zase ji ztrácel, až se možnosti vyčerpaly a body rozdělily. Nejdelší byla výhra Bretšnajdra na 6. černými s Krejčíkem – zahájení transformovalo ze sicilské do francouzské a nakonec hrál černý králku s tempem míň. Nehledě na to, že to nebylo krátké ani technicky jednoduché, si troufnu tvrdit, že soupeře totálně přehrál, jako ve svých nejlepších časech.

Takže zase prohra, ale hráli jsme svižně, remízy byly vyčerpání materiálu nebo věčný šach.