Ani ve druhém domácím utkání géčko nebylo favoritem, když jsme kromě první desky měli všude menší ELO. Ostatně soupeř posílil rovnou třemi volnými hráči a byl odhodlán dosáhnout konečně na vítězství. Ještě dodám, že zkratka USK nejsou legendární Uhelné SKlady, ale Universitní sportovní klub. Naše sestava byla tentokrát odrazem skutečnosti, že nikdo jiný nemohl a když se hodinu před zápasem omluvil Zdeněk musel nastoupit Štefan. Zdařilou reportáž poslal Jirka a tak dám tentokrát slovo jemu, s tím že občas vložím vsuvku některého z ostatních účastníků:

Ahoj šachmatysté.
Bylo to včera napínavé až strhující. Sešli jsme se všichni včas. Soupeř akorát chvíli čekal na svého nejzkušenějšího hráče úctyhodného věku snad skoro 90ti let. Klubovnu však bez problémů našel a tak nás Štefan usadil a začalo se. Snad po čtvrt hodině se od 4. desky ozvalo tiché zaúpění a já zahlédl Štefanův nevěřícný a nešťastný obličej. Přehlédl nějakou jednoduchou soupeřovu hrozbu a dostal něco jako mat střelcem a dámou na g7 (Štefan: „Přehlédl jsem mat na g7. Přitom jsem na tu pozici cumel asi 5 minut.“). Podrobně jsem to neviděl. Následovaly gratulace spoluhráčů z USK svému vítězi, který se taktéž tvářil nevěřícně a přišlo mi, že se gratulace až styděl přijmout. Inu šach je tvrdá a nic neodpouštějící robota. Tedy Unichess 0 : USK 1. Ale jak se říká, první vyhrání z kapsy vyhání. Naši zbylí borci za katedrou Víťa, Greg a Adam (1.-3. deska) bezpečně všichni bodovali a rázem to bylo 3 : 1. (Víťa: „Gregův soupeř zjistil, že se dámou za V+S nevykoupil a bude ztrácet dál 1:1 (asi 20.tah), to uklidnilo mého soupeře a přestal se trápit 2:1 (taky miniaturka), vzápětí Adam na třetí dokázal korektnost oběti figury na f7 dušeným matem krále na d8“)

A jak se to mezitím vyvíjelo vzadu? Na 5. desce Adélka stála výborně, měla sice kvalitu méně, ale silného volného pěcha navíc a tlak jako papiňák. Na výhru. Alice na 7. bojovala bílými s universitním seniorem, hráli dračí variantu sicilky a Alice stála hůř a ještě s kvalitou méně. Co se děje u Otíka na 8. jsem bohužel nedohlédl. (Víťa: „Otík ve vyrovnaném materiálu v pozici bez možnosti aktivní hry“) Já se na 6. snažil černými v holandské prošťouchnout královské křídlo. Po výměnách mi soupeř nabídl remíz. Šel jsem s Víťou zkonzultovat při rychlé kouřové na chodníku. Viděl to tak, že „Adéla je raketa“ a má vyhranou pozici, nesmí ale chybovat, pak by to bylo zcela naopak. A Alice že vypadá špatně a Otík je nevyzpytatelný. Tak ať se rozhodnu sám. Šel jsem tedy ještě chvíli tahat, po chvíli Adélka chybovala (Adéla: hráli jsme sicilku s velkou rošádou za bílý. Hrala jsem pěkně, ale pak jsem si nechala vzít figuru, takže smolík…) a za chvíli to bylo 3 : 2. Pak prohrál Otík. (Víťa: „Otík konečně dostal mat (15tahů předtím pasivitu nevydržel a blicnul ztrátu dámy)“) Po Víťově otcovské výtce se hracím sálem krásně prolétla synova hláška: „přece kvůli matu nepřijdu o pěšce!“. 3.3. Takže najednou drama. My to s panem Ondříčkem měli 5 pěšců a jezdec na každé straně a stát se mohlo cokoli. A u Alice také žádné zásadní změny. Navíc časová kontrola na krku.

A v tom se to stalo! Senior pan Šedivý nějak zazmatkoval s hodinami a bohužel pro universitní sportovce prohrál na čas, i když se mu předtím kolegové snažili naznačit, že není vše, jak by mělo. (Alice: „viz komentář soupeřů 170.minuta“) 4:3. My to se soupeřem už měli 3 moji pěšci a jezdec proti soupeřovým dvěma a jezdci. Můj král se ale potuloval na vzdálené straně hřiště a soupeř hrozil projitím. Nakonec jsme však dali za remíz i díky jeho spoluhráčům, kteří mu ji doporučovali. („Kdyby tohleto, tak támhleto a kdyby támhleto, tak tohleto.) Ale moc jistý jsem si nebyl a byl jsem trochu vděčný konzultantům pana Ondříčka. Ale když jsem se na to doma díval, tak asi opravdu kdyby tohleto, tak támhleto a kdyby … V klidu a míru jsme se rozloučili s „universitní partou“, kterou jsme porazili nejtěsnějším možným rozdílem. Ověřili, že si nikdo z našich soupeřů nezapomněl v klubovně čepici nebo bundu, protože se nám venku na mrazu někteří zdáli podezřele nalehko. Popřáli jim, ať jim chutná pozápasové pivo a já ještě svezl Adélku domů, protože se nám ten zápas pěkně protáhl. Omlouvám se za případné nepřesnosti způsobené čistě subjektivním popisem událostí.

A ještě jeden dodatek, nakonec jsme vyhráli 7:1, protože soupeři posíleni o tři volné hráče nasadili ještě na páté desce hosta, čehož si všiml až pan Kropík poté, co obdržel zápis.

Rozhodnutí STK o úpravě výsledku utkání 3352: Unichess G – USK Praha C
5.2. v utkání 3352 Unichess G – USK Praha C zařadil kapitán družstva USK Praha C do sestavy 4 nekmenové hráče (1 hosta + 3 volné hráče), čímž porušil ustanovení čl. 3.6.2 Soutěžního řádu, ze kterého vyplývá, že v sestavě 8-členného družstva mohou být uvedeni nejvýše 3 nekmenoví hráči (cizinci+hosté+volní hráči). Protože nelze zjistit, který z oněch 4 nekmenových hráčů by nebyl uveden v sestavě, kdyby nebylo porušeno výše zmíněné ustanovení SŘ, nelze ani uplatnit tvrdší sankci, ovlivňující výsledek utkání 3352, než: že až čtvrtý nekmenový hráč (tj. hráč uvedený na 5. šachovnici) byl použit neoprávněně. Na 5. až 8. šachovnici tím nastal případ nesprávně sestavených dvojic. V souladu se Soutěžním řádem prohrává družstvo USK Praha C kontumačně partie těchto nesprávně sestavených dvojic. Proto se upravuje výsledek utkání 3352 na 7:1. Pro účely klasifikace (zápočet na ELO) budou výše zmíněné kontumované partie započítány tak jak byly sehrán
Za STK PŠS Jan Kropík, předseda

A ještě druhý dodatek, minulý týden jsme prohráli na Oáze (Štefan: „Prohra 6,5 1,5 Tim 1, Zdenek pul.“), což si sice samostatný článek nezaslouží, ale aspoň připojím malou fotoreportáž od Štefana: