Tentokrát se hlásilo na zápas tolik hráčů a hráček, že bylo těžké vybrat a poskládat sestavu a nikoho nerozlobit. Nakonec si však někteří uvědomili, že je nějaký svátek, který se musí oslavit a jiným zase vyplynuly z toku času jiné pracovní nebo společenské povinnosti a tak nakonec zachránil počet osm Zdeněk přeložením schůzky na úterý. Dále už předávám slovo právě Zdeňkovi:

Dukla, dle slov kapitána přijela do klubovny ve slepené sestavě, se čtyřmi „pionýry,“ což nakonec vidíme na výsledcích.
Je zajímavé, že Géčko pravidelně na prvních čtyřech tahá za slabší konec, je to formou, marodkou nebo čím?
Osobně bych nechal „otřískat“ někde v předu, díky festivalu Boskovice ulovené naději Matěje Klímu, který prakticky dole nemá co hrát.
Nejprve padl Štefan, který postavil dámu asi v šestém tahu tak šikovně, že známý odšach, znamenal okamžitou prohru (to mi ještě před partií stačil odpovědět na otázku, kolik má letos naběháno, „málo, jen 170km“).
Na posledních čtyřech LukášG přišel o kvalitu, nakonec zatlačil a stejně jak Karel, začali uplatňovat strategické zkušenosti a soupeře prakticky rozstříleli, což se povedlo i Matějovi a nedlouho potom i Monice, která svému věčně mumlajícímu a petkou rušícímu soupeři opět sebrala dámu a bylo to 4-1!!
Jako další mne zaujala Romanova taktická odchylka na královském křídle, kde soupeře podaroval průnikem dámy na g7, z čehož se Roman vylízával bez rošády notnou část partie a prošustroval asi pět pěšců proti osmi. Obě dámy v centru, odhalení a zavazbovaní králové nakonec Romanovi přinesli štěstí a získal proti tomu figuru a trochu to srovnal. Když se zdálo, že posbírá i volné soupeřovi pěšce, nechal stát střelce, kterého měl navíc a to vedlo k záhubě, i když se bránil zuby nehty. Moje 4,5 hodiny trvající partie, se z Rétiho dostala do věžovky s 4+3 pěšci, kde jsem měl volného na é sloupci, nepodařilo se mi vítězství v posledních 7 minutách najít, asi to chtělo předtím víc agresivní hry, která se u mne jaksi v dlouhých nedostavuje!!
5-3
Dodám, že remízami přispěli LukášN a Zdeněk.