Géčko ve středu porazilo Oázu 5,5:2,5 – výsledky šachovnic můžete najít na webu nebo v Pedrově tipovačce. Způsob, jakým Lukáš Nevoral (kapitán Géčka pro tento zápas) napsal reportáž, si přímo říká o zorganizování tipovačky „who is who“ (pro zobtížnění jsem přepsal všechny včetně Alice do mužského rodu, za což se jí omlouvám):

Vzhledem k tomu, že jsem se krom jedné obchůzky věnoval jen své partii („jako správný kapitán“ dle Mirka Rady), tak jsem všechny požádal o příspěvky do reportu:

Na té první a jediné obchůzce mě zaujala akorát hra „Hráče rychlého aneb žádné štráchy“, kde už v podstatě nebyly žádné figurky na šachovnici (ostatní byli ještě v zahájení) a náš hráč měl o pika méně a přišlo mi i horší pozici, ale jelikož mi mezitím soupeř zahrál, tak jsem to asi nevyhodnotil v rychlosti správně neb za pár minut náš hráč zaknihoval první bodík 🙂 1:0

Jako druhý myslím skončil „Hráč, který neměl svůj den“: „Nechal jsem se vyprovokovat ke zbytečnému oslabení pěšců na dámském křídle, jednoho jsem ztratil, a partii jsem korunoval tím, že jsem si nechal dát vidli na střelce (asi zapracoval nějaký podvědomý mechanismus, abych se nemusel moc dlouho trápit).“  1:1

Do vedení nás myslím poslal „Hráč hospodský“: „utrpěl jsem výhru a spláchl to 4mi kozly“  2:1

Pak si tipnu, že další skončil „Hráč taktik se sníženou pozorností“: „povedlo se mi dát soupeři vidle, takže jsem za koně získal věž. Nedával jsem pak ale pozor, takže se mi o pár tahů později podařilo přijít o druhého koně. Soupeř tak měl v materiálu mírnou převahu. Naštěstí se pak ale pokusil zaútočit a obětoval přitom laufra. Útok jsem vykryl a později mu vazbou sebral dámu za věž, poté se vzdal.“ 3:1

Pak skončil „Hráč stratég s hlubokým vnorem do pozice, který ví přesně, kde to pos.al“: „Dobře jsem rozehrál černýma Caro-kana,  stál jsem aktivněji než bílej,  a pak jsem sebevražedně přešel do horší koncovky se slabým izolovaným pěšcem. Místo toho jsem mohl držet složitější pozici s dámama a v časovce, která by byla u soupeře větší a aktivníma figurama, bych měl velké šance.  Pozici jsem si dále vyhoršil výměnou obou věží a po ztrátě izoláka a přechodu do střelcovky, již jsem  byl definitivně ruplej.“ 3:2

Další byl na řadě „Hráč, který má potíže s notací“: „V dámském gambitu jsme vyměnili černé střelce, bílé postavili na diagonály a zacílili na krále a oba zabrali věžkama volný C sloupec a v kombinaci s dámičkami a koníkama rozesetýma uprostřed šachovnice jsme si vzájemně hrozili rychlým matem. Jako první zvolenou taktiku vzdal soupeř a zacílil se střelcem radši na mou věžku, já se mu na oplátku koníkama snažil chytit dámu. Bylo to docela divoký a v jedné chvíli nechal soupeř dámu napospas mému koníkovi („nechtělo se mi s ní pořád ustupovat“) a místo toho střelcem sebral mou věžku na královské poslední řadě a přemístil tam i svou věžku, takze odtahem střelce hrozil mi hrozil mat. Neměl to ale úplně precizně spočítané a i když místo útoku dámou na věž jsem chybně volil vytvoření únikové cesty pro krále a ztratil tím další figuru nakonec se soupeřovi nepodařilo mi dodělat krále a po nepodařené oběti koně se vzdal.“ 4:2

Pak jsem se podíval k „Hráči kavárenskému aneb odpor nemá smysl“ a viděl jsem u něj na jeho poslední řadě už jen černého krále a proti němu stálo pár piků, dáma a král někde uprostřed šachovnice. Naštestí soupeř při svém tahu sáhnul až na černého krále u našeho hráče (evidentně pokus o útěk ze šachovnice). Náš hráč: „Soupeř se přepočítal a zatímco bez naděje útočil po velké rošádě na moje královské křídlo, bez výrazného odporu jsem si došel k jeho králi. Sám nevím jak, ale po výměně dam moje figury stály celkem dobře a po zdlouhavém a neperspektivním odporu černý vzdal.“ 5:2

Vzhledem k tomu, že poslední hráč stál nějak remízově a po 40. tahu se nedostal ještě ani k časové kontrole, tak jsme mu šli všichni držet palce dolů do hospy. „Hráč, který občas udělá nějakou chybu, ale nakonec to nějak odtrpí“: „Hrál jsem poprvé s bílýma, a ještě na X. desce, co mne docela potěšilo. Ale nehrál jsem dobře, v 11. tahu jsem zahrál  mechanicky Jd2, a po dvojitém úderu soupeř dobral dámou na b2. Nicméně nestal jsem hůř, Fritz to vyhodnotil jako +0,19. Pak jsme hráli vyrovnaně až do 21. tahu. Tam jsem přehlédl, že při výměně, že soupeř může vložit mezi-tah se šachem. Uviděl jsem to hned potom, co jsem potáhl, ale soupeř nad tím dlouho přemýšlel. Nakonec tak potáhl. Neztratil jsem sice materiál. ale zdvojil mi pěcha na g  sloupci. Pak jsem se až do 45. tahu jenom bránil. Soupeř stál líp, ale nedokázal s tím nic udělat. Já měl „bolavého“ pěšce na a4 a kromě toho jsem musel hlídat aby se černý nedostal  věží na 2. radu, protože jeho střelec napadal pěcha na g2. Můj král stál na gi, to by asi bylo hned po partii. Naštěstí se soupeř střídavě pokoušel dobrat pěcha na a4 a napadat jezdce na d4. Ten to tam vlastně držel. Ale dobrat ho nešlo, kryl jsem ho dámou, věží a pak i králem z e3. V 41. tahu jsem nabídl remízu. Soupeř chvíli váhal, pak řekl, že už má taky žízeň. Bylo půl desáté, vedli jsme 5:2, byli jsme už v místnosti sami. Takže remízu přijal. Partie byla pro něj asi vyhraná, ale trvalo by to dost dlouho. Paradoxně, zdvojením na g sloupci se mi otevřel h sloupec pro věž, a soupeř se proto obával posunout pěchy na královském křídle. Bez toho to vyhrát nešlo.“

Své tipy, kdo byl kdo, můžete psát do komentáře (ve výše uvedeném pořadí), první správně tipující dostane pochvalu před všemi.