Fanynka Oxana věrně následovala náš prohrávající extraligový tým na víkendové turné, sepsala své dojmy a udělala mraky pěkných fotek. Zde to vše přinášíme.

(Ostatně vždycky mi vadilo, že šachové týmy nemají svoje gruppies.)

Oxana slovem i obrazem:

Litovel
Kluci nebyli příliš spokojeni s ubytováním. V Hotýlku podle všeho netopili a byla velká zima. Slabší jedinci propadli nastydnutí. Nejprve Lukáš, už při hře v Litovli polykal prášky, později si své osobní fanynce začal stěžovat i Vojta.
Miki a Pavel měli malé nedorozumění, kdo koho nenechal vyspat. Oba dva se shodli, že spolu již nechtějí býti na pokoji.

Studnička strategicky dobře vycítil moment, kdy nabídnout Vaškovi Svobodovi remis. 1/2
Menší aférka se stala krátce po té, kdy Petrovi Šimkovi vznikla v lepší pozici kysna. Petr zrychlil tempo, ztratil pěšce a při přechodu do horší koncovky shodil figurky a spadl mu praporek. Soupeři se kolem Petra shromáždili a napomínali ho. Petr byl nucen jasně prohlásit, že proti výsledku neprotestuje. 0
Miki se velice brzy přestal tvářit spokojeně. Nakonec prohrál. 0
Pavel vypadal trudnomyslně a těžce zamyšleně. Postupem času však jeho rysy byly čím dál tím radostnější. Soupeř se vzdal.1
Řehořek po dost vyrovnaném a těžkém boji bohužel prohrál.0
Vojta zkazil partii v časovce ve 40. tahu, kdy ztratil svého pěšce, kterého měl navíc. Partie moc dlouho netrvala a remíza.1/2
Lukáš měl pokr face, ale partie směřovala ke krásné výhře.1
JJ bojoval jak lev velice dlouho. Po skončení partie jsem z tváře Jirky a trochu i jeho řevu a rozčilení odhadla, že prohrál-spletla jsem se – remíza. 1/2

Zápas 4,5 : 3,5 pro domácí.

Pro Eráky veliké zklamání. Špatná nálada se při cestě rozplynula – tedy jeli jsme ve dvou autech. Já, Vojta, Petr, Miki v autě Řehořka. Tomuto autu jsme říkali „bezpečné“ vzhledem k náladě JJ, který řídil auto druhé.

Hotýlek v Pardubicích byl podle všeho oproti tomu v Litovli přepychový.
(Já spala u švagrové a měla svůj vlastní večerní program 🙂 )

Petr se odpojil hned při příjezdu a jel do Prahy, aby v neděli nastoupil na druhou ligu za můj rodácký tým Kobylisy. V hotelu už na nás však čekal Honza Příborský a společně jsme vyrazili do Plzeňky, kde jsme také narazili na soupeře.

Brzy se však soupeři rozutekli a zůstal pouze Honza Bernášek. Duší Erák, tělem Pardubičák…

Zápas druhého dne nedopadl vůbec dobře. Bůh ví co se tam dělo. Asi nabourané ego z prohry s Litovlí…
Od začátku se nedařilo. Co se dalo vyhrát se zremizovalo (v případě Lukáše i prohrálo), co se dalo remizovat se prohrálo. Co se dalo prohrát se prohrálo.

Miki, Honza, Vojta 1/2, 1/2, 1/2
Lukáš, Řehořek 0, 0
Po dlouhém boji se podařila remiz Studničkovi 1/2
A JJ a Pavel jako poslední bojovníci oba prohráli. 0

Konečný stav 6:2, dostali jsme výprask, ačkoli partie se prostě jen vyhrotily špatným směrem.

Například Lukáš mohl získat minimálně kvalitu už v 9. tahu. Postupem času nám prostě utíkali na všech šachovnicích cenné čtvrt body, ze kterých se stávaly půl body a někde i celé body. Při takovém výsledku se těžko říká, že to bylo o chlup, v každém případě boje na šachovnicích tak působily!

Do Prahy se zase jelo dvěma auty a Já s Vojtou a Lukášem jsme jeli v safety autě Martina Řehořka. Za námi vyjel se zpožděním JJ (s Pavlem a Studničkou// Miki a Honza Příborský odjeli do svých krajin vlakem).

Nakonec bych však stejně pocity všech ohodnotilo jako pozitivní. Ač se nevyhrálo, přesto se ukázalo, že mají kluci na to hrát nejen vyrovnané zápasy, ale i tyto zápasy vyhrávat (jen to zatím nestvrdili…). Stačí však pouze eliminovat pár nedostatků a nevypouštět žádné půlbodíčky jako se stalo v Litovli minimálně na 3 šachovnicích!