Soupeř hrává v docela kompaktní sestavě, takže když se stala jasnou ta naše, předpokládal jsem nejasné 4 souboje na horních deskách, mírnou defenzívu u Šury na 5. a naši jasnou převahu na zadních šachovnicích.
V zásadě to tak i vypadalo. Jarda na páté s Faloutem udělal černými rychlou remízu a své si splnil. Kapitánovi se na 6. podařilo už po zahájení přehrát Janočka v královské indické a nadělit mu Kačabu. Další dobrá zpráva přišla z 1. desky – v top souboji hráčů nad 2300 Vojta Kovář přehrál i díky dobré přípravě Kourousise v Grunfeldově indické a vedli jsme 2,5:0,5. Pak prohrál Škára, který Palkovi na 4. bílými v ježkovité pozici obětoval figuru, pak zvýšil sázku na věž a nic. Přesto panoval optimismus, vypadalo to, že vítězné body přijdou na zadních deskách. Pokorný skutečně na 7. rutinně vyhrál se Šteifem ve vídeňské, Honza Lamser bohužel slibnou pozici dotáhl jen do remízy. Za stavu 4:2 nám zbyly ještě 2 příležitosti. Van Nguyen (čerstvě po vítězství bez porážky v Openu Liberec) tentokrát chyboval s Blechou na 2. v sicilské střední hře, soupeře pak docela dlouho vytáčel bez figury volnými pěšci ve věžovce, v závěru soupeř už musel najít velmi přesné pokračování, aby vyhrál, ale stalo se. Kuba na 3. černými s Houškou po dlouhém boji v sicilské hrál různostřelcovou dámskou koncovku, byla k vidění i 4dámská koncovka, ale domácí nakonec uspěli i zde.
K výhře jsme měli velmi blízko, Plzeň si za bojovnost dělbu bodů zasloužila. Vyhození 1 bodu do záchoda si nezasloužil nikdo, ale debilní 3 bodový systém nás asi bude provázet až do sklonku našich dnů.
Sokolovna domácích s hospůdkou byla idylická, fotbalisté z okresního přeboru na chodbě rozjaření a atmosféra zápasu přátelská.