Extraligové finále se koná v AS Klubu v Brně. Hrací místo má své klady, především úchvatný vnější pohled řadou vysokých oken na hrající hráče je zážitkem. Odstranitelnými mínusy jsou špatný vzduch uvnitř a halas z bufetu. Část Brna, kde se hraje, je však poněkud odlehlá, blízká výborná steaková restaurace náporu účastníků nestačí a doprava je komplikovaná. Tím ANI SLOVO proti mimochodem velmi milým pořadatelům, při stávající svazové dotaci jsou jediný, kdo se věci ujal. Můj názor je, že by svaz měl buď přitlačit, aby se mohlo hrát na místech s 4 až 5 P (recomended) nebo se na finále vykašlat (optional). Tedy ne že by zrovna nás to muselo napřesrok zajímat.

Možnost vidět českou špičku a její ještě silnější zahraniční kolegy na jediném místě má přirozeně leccos do sebe.

Šílenou anabázi prožila naše jediná cizí posila, švédský reprezentant GM Pontus Carlsson. Jel jsem mu naproti na nádraží, kam přijížděl vlakem v 14:20, což se při zahájení v 16:00 jevilo dostatečné. Na nádraží naskočilo zpoždění 10 minut, pak 15, pak skokem 30, 60 a pak prozradili minimum 2 hodiny, z důvodu přejetí člověka. Vlak naštěstí zmrznul na kraji Brna a Pontus se zachoval chladnokrevně až hustě, a telefonoval, že už přestoupil na tramvaj a jede k nádraží. Pak už jen 15 stanic tam, 17 od nádraží do hotelu, 15 min. čekání na taxi, jízda taxíkem zácpou a byli jsme tam! Naštěstí se zahájení o 25 minut zdrželo, takže ztráta nebyla tak velká. Došel k závěru, že je dobře, že když už tu nejezdí pořádně vlaky, tak se tu taky nezahajuje na čas.

V prvním (tj.9. kole), jsme hráli s Výstavištěm Lysá nad Labem, které nastoupilo opravdu impozantně. Tedy 1 krát 2600+, 4 krát 2500+ a zbylá trojice pod 2500 byli GM Jansa, IM Hausner a GM Meduna. Zpočátku to nebyl jednoznačný zápas, ale jak to tak bývá, s časem se váhy přiklonily k favoritovi. První skončila partie na 7. stole, kde Vojta Kovář rozehrál s Hausnerem bílými domečkovou variantu Benoni. Černoušek mu naordinoval nabídku remízy z obav, že hraje variantu v níž stojí teorie špatně – oba hráči s nabídkou souhlasili, byť žádný z nich žádnou teorii této varianty neznal. Toto byla jediná partie zápasu, která skončila po dobrém. Po delším čase skončila prohrou Lukášova partie na 2. černými se Štočkem – bylo to zajímavé střetnutí, kde velmistr po vlažném úvodu přiostřil. Ještě jsme dokázali kontrovat na 5. stole, kde Studnička pěkně porazil GM Orala a ještě si užil zeleného stolu, když za pomoci rozhodčího donutil soupeře v 39. tahu dopsat partiář. Štěstí jsme měli na 8. stole, kde nastoupil Kuba černými na Medunu. Přesvědčil se, že hrát s velmistrem zahájení, které v podstatě nezná, je přímá cesta do horší a posléze prohrané pozice. Nakonec ale bílého ošejdil a zvěčnil. Na prvním Carlsson s Najerem začínal s časovým deficitem, v polovině boje měl výrazně lepší čas a horší koncovku, ale v závěru ve střelcovce s pěšcem méně vyvedl soupeře remízovým aprílem, založeným mimo jiné na tom, že přechod do pěšcovky tentokrát prohrával za početnější stranu. 2,5:2,5 bylo vrcholem našeho výkonu, zbylé pozice byly špatné a postupně jsme je prohráli. Vávra na 6. byl se svojí francouzskou s Jansou velmi spokojen, když ale nastavil figuru, už jen vynalézavě zlobil v dámské koncovce s figurou míň. Jirka na 3. si svůj katalán s Yemelinem taky lebedil, ale upadl do horší věžovky a bylo po náladě. Šimek si na 4. černými s Rogozencem  zahrál proti před lety velmi módnímu Sg5 v dámské indické, ocitl se ve věžovce se 2 pěšci míň, kde ale nebyl vidět plán za soupeře, a nakonec dokonal v druhé nejdelší partii večera.

Prohra 2,5:5,5 s takovým soupeřem není nakonec žádná potupa, ale nenápadný detail výhry Karviné nad Třincem nás odkazuje do prvoligových vod.

Galerie s šachisty uvnitř

Tak tohle není pro nás!

Tady se oběsíme, zatím tam mají budky

Vchod do jámy lvové

Extraliga inside!

Pontus s Najerem nezklamal

Lukáš Štočka nepřekombinuje

Jirkovi katalán úspěch nepřinesl.

Šimek má postarší dámskoindickou tábii s Rogozencem

Studnička je známý GM killer.

Kovář dnes po dobrém.

Jakpak se to asi staví?

Největší kanec v revíru