Šachová akademie VŠTE České Budějovice – Unichess Výletná 3:5
1. Vokáč M. H 2394 1/2 Jurčík M. C 2328
2. Richtrová E. H 2217 0:1 Kuba J. V 2257
3. Novotný M. 2265 1:0 Bartoš J. 2227
4. Kotál V. 2131 1/2 Pokorný P. 2138
5. Mezera L. 2003 0:1 Lamser J. 2105
6. Novák M. 1977 0:1 Popper T. 2058
7. Rolinek D. 1987 1:0 Koubová A. 1903
8. Steinbauer F. 1857 0:1 Šplíchal P. 1981
Ve druhém kole zavítal Unichess Výletná do Českých Budějovic k utkání s místní šachovou akademií VŠTE alias Horní Stropnicí. Původně skutečně hrozil výlet do této obce, která leží až u rakouských hranic, nakonec po zprávě od kapitána soupeře o přeložení zápasu se utkání odehrálo v areálu Vysoké školy technické a ekonomické v Budějovicích. Trochu jsme spekulovali, zda přeložení místa utkání neproběhlo proto, aby se velmistr Vokáč dostal včas na zápas (údajně cestoval vlakem), ale v zásadě jsme tuto změnu přivítali, přeci jen to bylo z Prahy o něco blíž.
Do zápasu jsme nasadili stejnou sestavu jako v prvním kole (vítězná sestava se přeci nemění), takže ze základu chyběl především Vlado, soupeři nastoupili v poměrně očekávané sestavě – tedy tři silní hráči vepředu (velmistr, velmistryně a trenér místní šachové akademie) a zbytek tvořili převážně talentovaní mladíci z jihočeské šachové líhně. Papírově jsme měli mít v celkovém součtu lehce navrch, ale i průběh utkání ukázal, že to nemusí nic znamenat, zápas byl dlouho na vážkách a tak po dvou hodinách hry, kdy se hrály ještě všechny partie, jsem si říkal, na kterých deskách to vlastně chceme vyhrávat.
První partie skončila na sedmé desce, kde se Anička po zahájení (hrál se Grűnfeld) dostala do stísněné pozice, ze které se za celou partii nevymotala, přišla ztráta pěšce a zcela beznadějná koncovka – 1:0. Záhy jsem kontroval na osmé šachovnici, hráli jsme Cambridge springs, soupeř se dobrovolně vzdal rošády za aktivitu svých figur, po zápletkách se mi ve 22. tahu podařilo konečně udělat vlastní rošádu a zkonsolidovat se, soupeř pak trochu ztratil nit a pozřel pěšce, za kterého jsem dostal do hry své těžké figury, což nevěstilo pro neuklizeného krále nic dobrého. Soupeř se pokusil ještě takticky začarovat a pohrozil mi několika matovými motivy najednou, dostal však kontrahák, kdy ztratil věž a před brzkým matem se vzdal – 1:1. Do vedení jsme se dostali na šesté desce díky Tomášovi, hrál se tradičně orangutan, přemýšlivý soupeř hrál dobře až do chvíle, než se pustil do taktických zápletek (to si s Tomášem nemůže dovolit každý), po nichž mu sice zůstala dáma, ale na šachovnici už kralovaly Tomášovy figury (věž a dvojice střelců), které nejdřív sezobly pár pěšců a pak začaly plést matovou síť, kdy už soupeř rezignoval – 1:2. Na třetí desce upadl Honza Bartoš do hluboké soupeřovy přípravy a celou partii marně hledal cestu k vyrovnání, stálo ho to pěšce a následnou věžovku už bohužel nešlo zachránit – 2:2. Kyvadlo na naší stranu vychýlil po časové kontrole Honza Lamser, který v průběhu partie dvakrát odmítl remízu a bojovnost přinesla ovoce v lepší koncovce lehkých figur, kdy soupeřův střelec nechytal postupující volné pěšce F a H – 2:3. Ve zbylých partiích se domácí pokoušeli ještě zvrátit nepříznivý průběh, naštěstí jsme vše ustáli. Pedro v průběhu partie odrazil veškeré soupeřovy taktické pokusy (prý ztrácel v jednu chvíli kvalitu – neviděl jsem), vzniklá koncovka ale už byla rovná – 2,5:3,5. Rozhodující bod tak přinesl Jindra, který trpělivou hrou odolal tlaku velmistryně Richtrové na dámském křídle a po zisku pěšce s přehledem vyhrál koncovku. A tato výhra vzápětí ukončila i boj na první desce, kde velmistra Vokáče přestalo bavit lámat rovnou pozici s Martinem Jurčíkem. Tahle partie podle mne nevybočila za celý svůj průběh z rovnováhy (důležité bylo, že Martin zvládl časovou tíseň), ale bližší hodnocení raději nechám zasvěcenějším 🙂
Po dvou kolech tedy máme pěkných šest bodů a vyhříváme se na druhém místě tabulky (a to ještě první Vlašim má jeden zápas předehrán), což je pro třetí tým Unichessu ve druhé lize vpravdě historický počin, ale oni těžší soupeři záhy přijdou.
P.S.: Z Budějovic jsme si tedy tři body odvezli, ale něco za něco – při cestě jsem na oplátku nějaké body odevzdal bdělým jihočeským policistům, šachovou terminologií – přehlédl jsem něco na D3 🙂 na to si dám raději příště pozor.
Pravděpodobně se jim nelíbilo, že si (ty nebo někdo z posádky či družstva) tahem d2-d4 to jejich slavné několikakilometrové D3 přeletěl. Každopádně velká gratulace, historie se bude ptát jen na body na šachovnici 🙂
Super výsledek a pěkná reportáž 😉